Pozn.: Analýza je převzata z osobního blogu člena MP Matouše Fialy
Zvolení nových dvouseti poslankyň a poslanců s sebou přineslo mnoho změn — dobrých, špatných a ještě horších… Jeden ze zajímavějších výsledků voleb je menší genderová revoluce v poslaneckých klubech liberálních stran: díky kroužkování ženy získaly 15 z 18 pirátských mandátů a 13 z 22 mandátů hnutí STAN. Kroužkování nám přineslo nejvyšší poměr žen v Poslanecké sněmovně, okolo třetiny.
Vyšší zastoupení žen je bezesporu pozitivní vývoj — politická reprezentace by měla odrážet naší společnost a nedostatek žen v politice by nás měl znepokojovat. Příjde mi ale důležité podívat se, co přesně se ve volebních místnostech stalo. Výsledek již začal sklízet mnoho reakcí a liberální strany k němu určitě přihlédnou při tvorbě budoucích kandidátek. Měli bychom si tedy vyprávět pravdivé příběhy a brát si z nich pravdivá ponaučení.
Co se nejspíš nestalo
1. Muži nebyli znevýhodnění
Nikdo z nás si nepřeje situaci, ve které být mužem na liberální kandidátce automaticky znamená méně hlasů. Žádný ,,soumrak páprdstva” se ale nekonal: liberální voliči se v agregátu rozhodli své kroužky rozdělit 50 / 50 mezi muže a ženy místo toho, aby gender vůbec nebrali v potaz. To kvůli složení kandidátkek a volebnímu systému vyústilo v překroužkování mužů. Lze namítat, že už zahrnutí genderu do rozhodování je špatné a poškozuje muže kteří bez svého přičinění dostali méně hlasů než kdyby se na gender nehledělo — nesouhlasím, ale je to smysluplný postoj. 50 / 50 rozdělení hlasů mezi muži a ženami ale ve finále nepovažuji za kdovíjak velkou opačnou diskriminaci.
2. Ženy se nekroužkovaly jen ,,do počtu’’
Tenhle příběh mi přijde nešťastný i proto, že kopíruje narativ, že když už se žena do politické pozice dostane, je tam jen ,,do počtu“ (nebo hůř, ,,na okrasu“1). Takové narativy jsou koneckonců jednou z příčin, proč politika není pro ženy přívětivá. Data nevykazují známky toho, že by voliči ženy kroužkovali na slepo. Zaměřím se na dvě indície:
I. Kroužky se neshlukují u prvních žen na kandidátkách:
Pokud by voliči kroužkovali ženy naslepo jen kvůli genderu, očekávali bychom, že se hlasy budou shlukovat u prvních 1 - 4 žen: racionální volič by si řekl, že ženy na horních místech mají nejvyšší šanci, že je zakroužkují i jiní voliči. To se ale neděje — alespoň ne více, než u mužů. Kroužky u žen i mužů plynule klesají s místem na kandidátce; dostávají se i na níže postavené kandidát*ky. To bychom čekali v případě, že roli hraje jak pořadí na kandidátce (lídři bývají známější a do určitě míry i povolanější), tak i známost, názory a jiné vlastnosti kandidátů.
II. Voliči se mezi ženami rozhodovali na základě podobných faktorů jako u můžů:
Voliči soudí kvalitu kandidátů — právem či neprávem — podle znaků jako jsou tituly nebo profese. Pokud se ženy kroužkovaly naslepo, očekávali bychom, že tyto faktory nebudou hrát roli: volič by jel po stránce a zakroužkoval by ženu nehledě na její vlastnosti. To se spíše nedělo. V datech je jednoduše vidět role vzdělání: lidé spíše kroužkují kandidáty s vyššími tituly. Pokud ke každému kandidátovi a kandidátce přiřadíme nejvyšší dosažené vzdělání podle titulu, zjistíme, že každý stupěň vzdělání v průměru přidá 0,5 % preferenčních hlasů. Role vzdělání se mezi muži a ženami neliší2 — i mezi ženami se tedy voliči rozhodují podle vzdělání, nejspíše tedy i podle jiných signálů, že volí někoho schopného.
Oba výsledky jsou samozřejmě spíše indicie než jasný důkaz, že se kroužkování naslepo nedělo. Naznačují ale, že se ženy kroužkovaly kvůli jejich schopnostem.
3. Výsledek neodpovídá vůli většiny voličů
Se složením kandidátek byla drtivá většina voličů spokojená — alespoň dost na to, aby nevyužily přednostní hlasy. Je těžké odpovědět, kolik lidí volilo s cílem dostat do sněmovny více žen, ale nejedná se o více, jak třetinu voličů liberálních stran. Je pozitivní, že téma rovného zastoupení rezonuje natolik, aby se do sněmovny dostalo tolik žen; byl bych ale velice opatrný s prohlášeními, že výsledek je čistě vůle voličů.
Co se naopak stalo
Proč tedy v liberálních stranách uspěly ženy? Podle mě hrály roli tři faktory:
1. Mnoho liberálních voličů chce více žen ve sněmovně
Asi nejsamozřejmější faktor — téma rovného zastoupení u liberálních voličů dlouhodobě rezonuje, což se podepsalo i v datech: po očištění od ostatních faktorů dostávaly Pirátky o 3 % více kroužků než Piráti; STANařky o 1 % více, než STAŇáci.
2. Na kandidátkách liberálních stran ale byla žen menšina
I přes vyšší podporu dostaly v součtu ženy asi polovinu hlasů, srovnatelně s muži— u Pirátů 54 %, u STANu 45 %. Tyto hlasy se ale rozdělili mezi více mužů a méně žen, ty totiž tvořily 39 % kandidátky Pirátů a 33 % STANu. Každá žena tedy v průměru dostala více hlasů, a tak skákala. Paradoxně: pokud by na kandidátkách bylo více žen, nejspíše by se do sněmovny dostalo více mužů.
3. Systém a kultura kroužkování nahrává do karet motivovaným a koordinovaným voličům
Preferenční hlasy využívá jen zlomek voličů: asi třetina u Pirátů a pětina u STANu3. Narozdíl od komunálních voleb, kde je hlas pro stranu implicitně i hlas pro stávající podobu kandidátky, je ve sněmovních volbách snadné pořadí zamíchat — pro skákání stačí 5 % voličů. Na to, aby se kandidát*ka dostala na volitelné místo, bylo letos potřeba přesvědčit jen 10 % - 20 % voličů dané strany. Pro kampaně jako Kroužkuj ženu je tedy o mnoho realističtější oslovit dostatek voličů na to, aby mohly ovlivnit složení poslaneckého klubu.
Co si z výslekdů odnést? Mnoho liberálních voličů chce rovnější zastoupení žen v parlamentu. Vzhledem k systému kroužkování pro ně není těžké do sněmovny dostat více žen — možná i více, než zamýšleli. Jestli strany chtějí mít kontrolu nad tím, které osobnosti se skutečně dostanou do sněmovny, musí s tím počítat.
Nehledě na to, jestli výsledek považujeme za dobrý a špatný, bychom si měli být vědomi, že systém kroužkování dává značnou moc do rukou organizovaných skupin voličů. To platí obzvláště v případě, že se tito voliči postaví za skupinu, která má na kandidátkách nižší zastoupení — jejich hlasy se budou koncentrovat na méně lidí. To se stalo v těchto volbách se ženami, u Zelených na kandidátkách Pirátů, v minulých volbách u Starostů v rámci PirSTANu i u kandidátů KDU-ČSL v rámci koalice SPOLU. Pro některé je to jedna z nejzrádnějších částí volebního systému, pro jiné způsob, jak prosadit svoji politiku. Soud už nechám na vás.
Pozn.: Všechna data pochází z Open dat ČSÚ. Kód pro zpracování je dostupný zde. ČSÚ neuvádí gender kandidáta*ky, jako nedokonalé proxy tedy posloužilo příjmení (s koncovkami -ová, -á a příjmení Demetrashvili, Decroix, Rázga a Crkvenjaš). Výsledky se tedy mohou o něco lišit, hlavní závěry by však měly platit i přes to.
1 🤮
2 Tobit model, kde nejvyšší vzdělání = 0 … bez titulu, 1 … Bc., DiS., 2 … Mgr., Ing. JUDr. MUDr. atd., 3 … Ph.D., 4 … doc., 5 … prof. (vč. zahraničních ekvivalent titulů). Koeficient nejvyšší vzdělání je rovný 0,005 a signifikantní s p = 0,003. Koeficient pohlavíŽena:nejvyšší vzdělání je insignifikantní s p = 0,98. Tzn.
nejvyšší vzdělání ovlivňuje preferenční hlasy stejně u žen i mužů. Pokud byste se někdo chtěl hrabat v datech ze Staťáku, dal by se asi rozklíčovat i vliv povolání.
3 Přesná čísla je těžké určit, protože voliči nemusí využít všechny čtyři preferenční hlasy. Údaje jsou tedy jen spodní hranicí.